Kytice

Stěžejní dílo K. J. Erbena vychází z lidové tradice a obsahuje 13 básní, které se věnují problematice viny a trestu. Provinění člověka spočívá v jeho narušení základních morálních zákonů a vztahů mezi lidmi. Každou vinu pak následuje mnohdy neúměrně přísný trest, ten je možné zmírnit pouze pokáním. Ilustrovala Nela Vadlejchová. Ukázka z díla: Kytice Kytice Zemřela matka a do hrobu dána, siroty po ní zůstaly; i přicházely každičkého rána a matičku svou hledaly. I zželelo se matce milých dítek; duše její se vrátila, a vtělila se v drobnolistý kvítek, jímž mohylu svou pokryla. Poznaly dítky matičku po dechu, poznaly ji a plesaly; a prostý kvítek, v něm majíc útěchu, mateří-douškou nazvaly. – Mateří-douško vlasti naší milé, vy prosté naše pověsti, natrhal jsem tě na dávné mohyle – komu mám tebe přinésti? Ve skrovnou já tě kytici zavážu, ozdobně stužkou ovinu; do šírých zemí cestu ti ukážu, kde příbuznou máš rodinu. Snad že se najde dcera mateřina, jíž mile dech tvůj zavoní; snad že i najdeš některého syna, jenž k tobě srdce nakloní!