Po nás ať přijde potopa

Gellnerovo buřičství se realizuje v poezii, ze které lze vycítit velikou zlobu nad dobovou morálkou, maloměšťáctvím. Vytržením z marasmu je alkohol a láska prodejných žen. Ale i to je pomíjivé, nuda je všudypřítomná a rezignovaný básník nevidí východisko ani v činorodém životě Ukázka z díla: Po nás ať přijde potopa Neděle Slunce umírá s večerem. Ve prachu zvířeném davy vesele proudí Praterem. Lid jednou v týdnu se baví. Čas nudný v hospodě zabíjím. Co venku je rušno a živo, zdlouhavým douškem dopíjím z prasklé sklenice pivo. Tobě, má milá, na zdraví! - Víš, za dar tvého těla, když jsi se v extázi pohlaví úděsem přijetí chvěla. Na zdraví tobě a na zdraví všem, kdož tebe užili, drahá, a všem, které ještě vášnivým rtem ve křeči zulíbáš nahá! Kol oken hrne se v soumraku dav příručích, prostitutek, žen s dětmi, služek a vojáků. Mně zpívá nad hlavou smutek: že pijáku dotěrná reflexe požitek z opilství kazí, že marně vzněcuje člověk se, když v duši skepse ho mrazí.