Architektka domů i věcí

První samostatná publikace věnovaná Růženě Žertové (*1932) shrnuje životní i profesní dráhu této vynikající a zároveň dlouho opomíjené autorky a představuje ji jako architektku, designérku i výtvarnici. Navazuje tak na výstavu „Růžena Žertová: architektka / designérka / výtvarnice“, která se konala na podzim 2013 v Muzeu města Brna. Základními stavebními kameny publikace jsou studie autorů, kteří se dlouhodobě věnují různým oblastem díla Růženy Žertové. Ačkoliv byla Žertová řadu let známa téměř výhradně jako autorka vynikajících návrhů obchodních domů ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století, pozoruhodná je i její pozdější tvorba, která se obrací k rodinnému bydlení. Růžena Žertová se od šedesátých let věnovala také návrhům interiérů a nábytku; v sedmdesátých a osmdesátých letech si značnou oblibu získala její hliníková svítidla. Zkušenosti se zpracováváním kovu i tkanin a nadšení pro technologické experimenty Žertová od osmdesátých let uplatňovala při návrzích šperků a módních doplňků. Těmto pěti základním okruhům jejího díla odpovídá v knize pět samostatných kapitol. Součástí publikace jsou však i tři stati, jejichž témata přesahují tvorbu samotné Žertové, zároveň však postihují širší rámec jejího profesního působení. Dva tyto texty jsou věnovány architektům, kteří zásadně ovlivnili život i dílo autorky – bratrovi Petru Žertovi a životnímu partnerovi Igoru Svobodovi. Třetím z textů je komentovaný soupis děl českých a slovenských architektek, publikovaných v letech 1946–1989 v časopise Architektura ČS(S)R. V knize nechybí ani rozhovor s Růženou Žertovou. Představení a interpretace jejího díla doplňují dosavadní mapování tuzemské architektonické, designérské a umělecko-řemeslné tvorby druhé poloviny 20. století – tvorby, která v případě Žertové vznikala mimo hlavní město, ale podstatně ovlivňovala podobu soudobé domácí scény. Význam projektu tkví také v jeho záběru – prezentace Růženy Žertové coby všestranné tvůrčí osobnosti naznačuje podmínky a souvislosti navrhování v oblasti architektury, designu i uměleckého řemesla v tehdejším Československu. Graficky zpracovali Matěj Činčera a Jan Kloss, autorem většiny současných fotografií je Petr Jehlík.