Publikace je rozšířením původní práce autora, která vyšla pod názvem Odhad informace z dat vágní povahy v Nakladatelství Academia, Praha 2012, 198 s. Autor v nové práci klade větší důraz na jazyk a jeho syntaktickou a především sémantickou stránku. Proto hned první část (která je zde zařazena nově) se zabývá logickou teorií otázek a odpovědí na ně z hlediska přínosu nové informace. Matematický aparát teorie informace pak autor využívá k postižitelnosti některých základních sémantických vlastností jazyka. Ukazuje, jak je pomocí teorie fuzzy množin možné popsat některé charakteristiky položky i celého dotazníku. Ty jsou nové, autorem publikace nově zavedené a v dalším textu používané v různých situacích. Autor netrvá jen na popisu vlastností dotazníku pomocí fuzzy teorie nebo striktně nepoužívá jen statisticko-informačních metod, ale souběžně s tím se snaží poukázat na význam dalších dotazníkových charakteristik jako je například validita nebo reliabilita, odhadované z různých statistických předpokladů. Autor na vhodně volených příkladech porovnává různá formálně matematická hlediska přístupu k měření množství informace a dává návod jak interpretovat získané numerické hodnoty. V knize je hodně příkladů z medicínského nebo psychologického šetření. Nová je rovněž rozsáhlá kapitola o historii studia paměťových procesů a speciálně procesu učení. Autor se nebál zařadit do publikace i kapitoly diskusní, které ukazují na problematičnost jen formálních postupů v některých, zvláště psychologických šetřeních. Zdůrazňovány jsou také matematické postupy, vycházející z intuitivních představ (intuitivní pravděpodobnost, hodnověrnost, věrohodnost) a příklady jejich interpretace v reálných situacích. Kniha obsahuje myšlenky, které nevycházejí z otřelých a dříve velmi často užívaných statistických metod zpracování dotazníkových šetření, ale soustřeďuje se na metody sice aplikačně nové, ale svou filozofií velmi přístupné těm, kteří se snaží získat adekvátní informaci o pozorovaném.