Pár stop koňských kopyt

Zachytit okamžik, zachytit myšlenku, zachytit pohled, zachytit vzpomínku. Jdu cestou, úvozem mezi poli, loukou, strání s květy rozkvetlými. Nad hlavou modré nebe a slunce rozprostřelo svoje zlaté šaty, hladí všechno kolem sebe a prozpěvuje si. Na list papíru padá pár lehkých čar, snáší se pár veršů, několik snímků ukazuje novou cestu. Na louce se pase několik koní, když najednou „Běloušek“ svou hlavu skloní, přivoní k lučním květům, zahrabe stříbrným kopýtkem a několik veršů vzlétne k modré obloze. Včera tu kreslily a psaly dvě citlivé duše, to jsou ty verše, které teď budete číst v jejich společné Sbírce. Výstavy, kreslení, malování, psaní veršů, také plenéry naplňují jejich různé životní představy. Přejeme Vám pěkné a zasněné chvilky v podvečer, v houpacím křesle v rozjímání nad otevřenou knihou.