Kniha se zabývá modernizací, tedy jedním z ústředních hesel současné politiky a mediálního diskursu. Autor ukazuje, že jsme dnes svědky druhé velké vlny modernizačního úsilí, které je ovšem ve všech podstatných ohledech přímým protikladem předchozí, předválečné vlny. Svůj rozbor teorií modernizace opírá o historickou analýzu vývoje sociálna v jeho dvou odlišných významech. Z tohoto zorného úhlu pak zkoumá důsledky postupné ekonomizace jednotlivých oblstí života společnosti a nabízí nový pohled na povahu globalizace. Kromě analýz existujících teorií modernizace nabízí autor své vlastní pojetí. Dosavadní průběh modernizace chápe jako proces, jenž podrývá přímo ze své povahy své vlastní základy a vyvolává hrozbu barbarizace společnosti. Ukazuje přitom, v čem by se barbarství 21. století lišilo od totalitářské společnosti, tedy od formy barbarství, jakou poznalo století dvacáté. Co zbylo z modernizace třiceti tučných poválečných let? Vděčí modernita za svůj vznik trhu, anebo trh modernitě? V čem spočívá něžné barbarství? K čemu vede kolonizace veřejného prostoru soukromým zájmem? Kdo nejvíce vydělal na globalizaci? Jak vypadá pomsta Jihu zemím Severu? Proč si modernita libuje v násilí? Je postmoderní feudalismus opravdu jen hříčka slov? V čem spočívá tajemnství modernizace?