Strážce historické paměti

Proč byl Karlštejn v představách německých učenců spojován s legendami o svatém grálu? Z jakého důvodu nelze puristickou rekonstrukci středověké památky připisovat jen Josefu Mockerovi? Proč byla nutnost její opravy na Českém zemském sněmu odůvodňována pomocí státoprávních argumentů? Předložená kniha zachycuje proměny obrazu Karlštejna ve víru národní emancipace dlouhého 19. století. Zatímco v historickém vědomí německé společnosti hrad zůstal památkou slávy Svaté říše římské a důkazem umu německých středověkých stavitelů a malířů, česká společnost ho vnímala jako kamenného strážce Svatováclavské koruny. Karlštejnský symbol se pro ně stal pulzujícím místem paměti, k jehož oživování přispěla nejen podpora rekonstrukce středověké stavby, ale také organizace vlasteneckých shromáždění, skupinových i individuálních výletů a vybudování nové expozice přibližující nejslavnější epochu národních dějin.