Básník bez jména

V díle autora, doplněného v symbióze kresbami Kurta Gebauera, naleznemeinspiraci českou i světovou poezií. Ať již se jedná o modernífrancouzskou poezii, okouzlení beatniky a buddhismem či českými básníkyjako byli Seifert, Holan i Nezval coby překladatel Rimbauda. Zliterárního dědictví objevíme otisk Shakespeara, Goetheho a Bulgakova.Při pouti knihou potkáme Michelangela (viděl jsem žebřík/ na kterémstál Michelangelo”) a v písni i Sixtinskou kapli. Svět autora je světandělů, dialogu s Bohem (má bolest je stále větší/ promluv, Otče,lidskou řečí”), potkáme i Bulgakovovu Markétku a Goethova satana vMarkétčině hávu (Jak se jen napít bez žízně?, myslel jsem na konec/jistého tance - Danse macabre”)