Zápolení

Čtyři povídky jedinečné japonské spisovatelky (1872–1896), která ve svých drobných dílech využívá estetické tradice klasické dvorské poezie a prózy k vylíčení života a problémů prostých lidí na okraji soudobé společnosti na základě osobních zkušeností, s pronikavým postřehem a novou citovou angažovaností.